Politika - 9. 9. 2019

Arménská revoluce

Arménie je země s bohatou a dlouhou historií. Dnes hraničí na severu s Gruzií, na východě s Ázerbájdžánem, a republikou Arcach kterou ovšem defacto ovládá ačkoli si na ni dělá nárok Ázerbájdžán, na jihu s Iránem a konečně na západě s Ázerbájdžánskou enklávou Nachičevan a Tureckem. Jak je vidět územní situace Arménie je dosti spletitá, Dá se říct, že tato malá země žije ve velmi nepřátelském sousedství. S Ázerbájdžánem dokonce Arménie válčila (1991-1994).
chrám garni
Arménie pod jménem Urartu existovala už v 9. st. před naším letopočtem. Ve starověku se však dostala mezi dvě mlýnská kola jménem Perská, respektive Římská říše, později to byly Byzantská a opět perská říše, pak ji ovládli na čas Arabové, pak asi po dvou stoletích samostatnosti ji opět obsadila Byzanc vzápětí vystřídaná Turky, V 11-14 století opět samostatnost, pak následovalo rozdělení mezi Turecko(západ) a Irán(východ). Irán byl v krátkosti vystřídán Carským Ruskem. Za 1.sv. války se Turecko se ve své části dopustilo genocidy (1,5 mil. Arménů zemřelo). Tento stav trval až do konce 1. světové války, kdy se obě části spojily, aby se zakrátko staly součástí sovětského svazu
     Moderní Arménie vznikla v roce 1991 kdy se rozpadl Sovětský svaz. Charakterizuje ji obrovská diaspora (komunita Arménů v zahraničí) daná jednak bouřlivou historií, kdy zemi obsazovaly střídavě různé velmoci, jednak současnou vysokou nezaměstnaností, která mnoho Arménů nutí odcházet za hranice. Dalším unikátem je, že Arménie je státem, který první na světě přijal křesťanství za státní náboženství (301), je také státem s nejstarší národní církví na světě (tzn: je v podstatě katolická, ale její hlavou není papež, ale místní hodnostář, v případě Arménie je to Katholikos, v Anglii je to zase král/ovna). Další raritou je abeceda, kterou vytvořil Mesrop Maštoc (405), připomíná trochu arabské písmo. Kulturní tradice Arménie sahají až do starověku, a i v dnešní době jsou hluboce provázané s křesťanstvím.
klášter v arménii
  Politicky Arménii ovládala až do roku 2018 tradicionalistická Republikánská strana a její vůdce premiér a současně autoritativní vládce Serž Sarksjan. V roce 2018 vypukla Arménská Sametová revoluce, na rozdíl od tzv. barevných revolucí v jiných post sovětských zemí, nebyla ani proruská ani prozápadní. Revolucionáři pod vedením Nikola Pašinjana zdůrazňovali především domácí témata, jako korupci oligarchů, kupčení s volebními hlasy (jeden hlas býval na prodej za cca. 450 Kč), zlepšení ekonomické situace země atd… Po počátečních pokusech zvrátit revoluční dění zákazy a rozháněním demonstrací Premiér rezignoval. Originalita Arménské revoluce tkví také v tom že Nikola Pašinjan a jeho strana Můj krok se nesnažily o konfrontaci se starým režimem, ale spíše o nalezení společného konsenzu, vyjádření potřeb a přání společných všem Arménům, zřejmě odtud také pramení drtivý volební úspěch nového hnutí v prvních svobodných volbách, kdy se bývalá vládnoucí Republikánská strana ani nedostala do parlamentu
 

Copyright 2019 | Theme By WPHobby. Proudly powered by WordPress